Drama

Alike je šestnáctiletá afro-americká lesba, která žije v Brooklynu. Ve škole je známá jako Lee, výjimečná studentka, která se zajímá o poezii. Její nejlepší kamarádka Laura je také lesba. Ve škole všichni znají sexuální orientaci dívek, ale doma je to tabu. Alikeinina matka je zásadová, nábožensky založená a její otec citově chladný detektiv. Problém pro Alike nastává ve chvíli, kdy se seznámí s dcerou matčina kolegy, do které se zamiluje. číst dál

Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy a spolu vytvářely nesmazatelnou krvavou stopu. Jednou z obětí dějin psaných vítězi měl být i německý průmyslník Habermann, který žil s rodinou na severní Moravě. Okolnosti jeho konce zůstávají dodnes nejasné. Filmový příběh se jeho životním osudem pouze volně inspiroval, ale paradoxy nejšílenějších let dvacátého století prezentuje hrůzně dokonale. číst dál

Seržant americké námořní pěchoty Logan Thibault (Efron) se vrací ze své třetí mise v Iráku, s jedinou věcí, která ho podle jeho slov držela při životě – fotografií ženy, kterou v Iráku našel. Zjistí, že žena na fotce se jmenuje Beth, najde její adresu a objeví se přede dveřmi. Nechá se najmout do psího centra, který její rodina vede. I když mu Beth zpočátku nevěří a už má sama komplikací v životě dost, rozvine se mezi nimi románek, který dává Loganovi naději, že Beth by mohla pro něj znamenat více, než jen obrázek pro štěstí. číst dál

Snímek Za zavřenými dveřmi byl natočen podle úspěšného románu maďarské spisovatelky Magdy Szabó. Film vypráví příběh dvou osamělých žen, které jsou ze svých světů vytržené různými okolnostmi a mezi kterými se, napříč jejich životními drahami, vytváří nepravděpodobné přátelství. Film se odehrává v polovině dvacátého století v Maďarsku, zemi, která je poznamenána následky války a zahalena do přetrvávajících stínů nedůvěry a pochybností. Film Za zavřenými dveřmi pomalu poodkrývá velice spletitý vztah mezi zámožnou, rodící se spisovatelkou Magdou a její tajemnou, stále odměřenou, hospodyní Emerenc. Zatímco Magda míří k profesionálnímu úspěchu a uznání, Emerenc dohánějí hrůzy z minulosti, které vedou k emotivnímu odhalení s tragickými následky. číst dál

Přes poetický název půjde opět o tragikomedii sázející především na skvěle napsané postavy a jejich dialogy. „Pokud bychom měli žánrově film přirovnat k některému dílu světové kinematografie, mohla by to být Americká krása nebo Hana a její sestry. Je to hodně konverzační film, který zkoumá z mnoha úhlů fenomén manželství a vše, co k němu patří. Tedy mateřství, otcovství, nevěry… To, jak je někdy manželství rozkládáno plíživě, nebo naopak, jak i velké zásahy zvenčí ho nerozklíží. Těžiště je tedy v postavách a jejich psychologii,“ vysvětluje Jan Hřebejk. Petr Jarchovský k tomu podotýká, že kdyby neexistoval film Tajnosti a lži, jeden z jejich nejoblíbenějších filmů, nynější Medvídek by se takto mohl jmenovat. „Zajímají mě příběhy, ve kterých věci nejsou pod povrchem takové, jaké se jeví navenek,“ dodává Jan Hřebejk. číst dál

Příběhy jedné historické generace - stárnoucích rodičů, dospívající mládeže a malých dětí. číst dál

Derek Vinyard (Edward Norton) byl šťastným člověkem. Rodina držela pohromadě a ve škole patřil k nejlepším. Pak ale přišel zlom jeho života, když mu jeho otce, který byl profesionálním hasičem zastřelili při práci v černosšském ghettu. To Dereka přesvědčilo o tom, aby se stal neonacistickým stoupencem. V této skupině stoupal výš a výš, až se dostal na velící post pod největšího šéfa Camerona (Stacy Keach), který všechny své rozkazy ze strachu před policií vydával přes Dereka. Když se mu v noci skupina černochů snažila ukrást auto, tak dva z nich zastřelil. Dostal se na tři roky do vězení, kde konečně pochopil i záporné stránky této organizace. Po návratu z vězení však na něj čekalo další nemilé překvapení. Neonacistické názory začal vyznávat i jeho mladší šestnáctiletý bratr Danny (Edward Furlong). Derek začíná chápat, že návrat do normálního života nebude žádná slast, zvláště pokud mu jeho staré ideály připomíná i spousta tetování. číst dál

Vesnické drama o tragickém vyvrcholení vynuceného manželství. Film financovala brněnská společnost, která vyžadovala zásahy do obecně známé předlohy. Důvodem k přesunu místa děje a k přepsání dialogů do odpovídajícího dialektu byla představa o větší spektakulárnosti efektních vlčnovských krojů. Jejich výrazná barevnost přivedla producenty na myšlenku natočit několik davových krojovaných scén (svatba) na barevný materiál. V zahraničí zpracované části barevné kopie však nebyly v běžné distribuci využity. Dalším požadavkem bylo zdůraznění kladného vlivu katolické církve a smířlivější závěr. Ve filmu je tedy značně rozmělněno úderné a příkladné dramaticky zkratkovité finále. Také pojetí některých postav (Francek) sotva odpovídalo náročným představám autorů předlohy. Přesto patří Maryša v pojetí režiséra Rovenského mezi nejvýznamnější díla české kinematografie první poloviny 30. let. číst dál

CSFD hodnocení: 66% číst dál

CSFD hodnocení: 50% číst dál

CSFD hodnocení: 78% číst dál